BYL JSEM A ZÚSTAL ELÉVEM

autor: Jiří Knopp alias Chuchr léta páně 1949 až 2018 a možná i déle!

Stojím tu s černým kufrem

S tváří bez vousů

A nevím co mě čeká

Jen ta honosná budova mě leká,

Ale Stromovka, tančírna u Vaňhů

A sto biografů mě láka.

Levá, pravá, pochodujem

Také vzorně salutujem ,

Každý se vyznamenat může

Udělám z vás gumové muže

Teď si zahrajeme na vojáky

Nemáme flinty a bodáky

Na normální maníky

Jděte a nacpěte si slamníky.

Kde je moje máma, kde je, kdo jí zná

Někde za horama na mě vzpomíná.

Ohlaste se, no vás se to týká

Budu snad poslouchat svobodníka?

Ó jak bych ho nakop a to směle

Kam jinam, než do prdele.

Mautnerka je pojem

Do dneška mě jímá

Nemám o ní dobrý dojem

Usínám tam za hluku šakalů

A vytí kojotů

Jen Slováci to dokážou správně nazvat,

Jsme tu jak stádo kokotů,

Celou noc jsme tu v moci jen svých vrstevníků.

My, banda usmrkaných uličníků.

Ano, máte pravdu, pane svobodníku.

Zašiju si všechny kapsy tříbarevnou nití

Je mi z vás k blití-

Ještě že tu je tovární komín na dvoře

Ten falus je tu pro nás

Je tady pro nás, komín je naše hoře,

Ale jednou se změní v náš cíl,

Naším cílem je ta výška.

Jsme mladí a teče nám mléko po bradě,

Jsme vesničtí balíci

jsme nevědomí panici

Teď potají pláčem do deky od eráru

Ale zítra už budem kupovat rum v baru

zpívat a hrát si na kytaru.

Zbožně odkládáme propocené onuce,

Obouváme si elegantní botky,

V náprsních kapsách nás hřejí holek fotky

A brousíme si náš první šábr,první perko,

Čínskou tuš roztíráme po sklíčku

Značkový klíč už máme v malíčku

A tkáme čáru, první základ mapy

Ta čára musí být rovná, chlapi!

Musíte se s tou čárou mazlit

Musíte ji hýčkat jako milenku

Ještě chvilku, ještě na chvilku

Tak jako ve Stromovce u Vaňhů

Když tančíte sambu

A mačkáte k sobě babu,

Najednou všechno špatné je pryč

Žádný svobodník tu nezarafá

My se tu učíme na kartografa

Mapa je totiž, když ten hrbatý vaterland

Zmenšíme v měřítku

Když smačknem holce na pravém místě svetr

Když na čáru vezmem kurvimetr

Praha je všech vojáků ráj

Dokud nepřijde ministr Čepička

Vojáci poslušné jsou služky

A tak hoši, hurá do Dobrušky¨!

Plakaly všechny holky z pošty,

Slzy jim tekly do flašky

Nezapomeňte na nás poštačky

Snad brzy bude slzet jiná

Nashledanou všechna pražská kina

Zdravíme všechny tančírny

Kde dělali jsme blbiny.

Kdy přisupěl z Opočna motoráček

S šišatými koly venkovský vláček

A viděli jsme konec kolejí –

Mysleli jsme, že nás omejí.

Tvrd jsem a hned zase měk

Před námi tu už byl F.L.Věk

Ale hned nás přivítali blafy

Teď budou z nás tady dělat topografy

Z nás jeden zvaný Rybas dostal zlost

A odepřel Báťkovi poslušnost.

Byl tu pouze jeden kulturák

Nebyl čas na dlouhé nářky

A vrhli jsme se na na mlíkařky.

A aby bylo více lásek

Založili jsme atlásek.

Janičky, Vlasty ba i Petry

Vyměnili jsme za eklimetry

A jejich krátké šatičky ?

Nosili jsme jim naše výtyčky.

Pak sbalili jsme svoje bágly

A lezli s nimi na triangly.

Ach Dobruška, začali jsme ji mít rádi,

Tři roky spolu, byli jsme bratry i kamarády,

sbližoval nás sport a zpěv i slečny,

ale také Deštná, Broumar, Opočno…

Osmnáct let a teprve tady

Za vojáčka mňa brali,

Dorostli jsme v chlapy

Byli jsme ještě kluci a přece dospělí.

Všichni už nechceme spávat na palandách

A příčí se nám budíček

Všichni nás přemlouvají

A nejvíce náš druhý tatíček

Až stanete

se důstojníky a bude to na to tata

Celý svět bude vám ležet u nohou

Za to vám ručím, jsem váš druhý táta.

A tak jsme to zase podepsali

Prý jenom na tři járy

Holek je tu na tisíce

A taneční sály ba i bary

Pustil se do nás strejda Erban

Ba i geodet Rout

Tužili jsme se až nám svaly tuhly,

Měřili jsme délky , také uhly

A každý jsme byli fit

Na zádech tížil nás teodolit

To už jsme dostávali i pár babek

A zapíjeli lásku žernoseckým vínem

Trsat chodili jsme do Mrazíren

a lámat dívčí srdce na Tajvan

na Kocandě léčili jsme se ze všech ran.

Někteří z nás už měli ženy ba i dětičky

Když konečně nám připínali ty vytoužené hvězdičky.

Šest let spolu jako bratři

Náš druhý otec hnal nás mnohé dál

byl neustále plný víry,

že dokope nás mezi inženýry.

TAK TO JE HOŠI KONEC BALADY

UŽ NEZBÝVÁ MI ANI CHVILKA

VYSCHLA MI TUŠ A KDEPAK JE MÁ SOMRVILKA…

Vám, kteří ještě žijeme, pro vzpomínky Jirka Knopp alias Chuchr