Vladimír Šilhan

Vojenskou kariéru zahájil ve svých patnácti letech nástupem na Vojenskou školu Jana Žižky v Moravské Třebové. Po ní nastoupil v roce 1969 ke studiu na katedře geodézie a kartografie na Vojenské akademii v Brně, kterou ukončil v roce 1974. Na obou vojenských školách se aktivně věnoval různým sportům (atletika, orientační běh, běh na lyžích, karate, gymnastika).

Jeho prvním působením byl Vojenský topografický ústav v Dobrušce, kde pracoval v základních funkcích nejprve na topografickém oddělení a poté delší dobu na oddělení kosmické geodézie V letech 1979-1981 byl vyslán k dálkovému (kombinovanému) studiu angličtiny na Zahraniční fakultě VAAZ. Pro svou znalost angličtiny byl v roce 1983 odvelen k ročnímu působení na tlumočnicko-instruktorském oddělení Zahraniční fakulty VAAZ. V té době již také od roku 1981 studoval externě na katedře geodézie a kartografie vědeckou aspiranturu, kterou úspěšně zakončil v roce 1986.

Po ukončení vědecké výchovy byl ustanoven do první vedoucí funkce jakožto náčelník provozu astronomicko-geodetických výpočtů a zástupce náčelníka střediska. V tomto období patřila mezi jeho největší výzvy organizace prací na vytvoření vojenské geodetické sítě ČSSR s využitím dopplerovských měření ve spolupráci s geodety z americké DMA (Defence Mapping Agency).

V roce 1990 byl pak ustanoven do funkce náčelníka střediska s odpovědností za řízení provozu astronomicko-geodetických výpočtů, provozu geodetických podkladů, provozu leteckých snímků, oddělení utajení a seizmické stanice Polom.

K 1. 1. 1993 následovalo přemístění na topografické oddělení GŠ AČR, a to na funkci vedoucího skupiny řízení výroby a jejího materiálně technického zabezpečení s působností rovněž za řízení zahraničních styků v rámci Topografické služby. V té době probíhalo také náročné dělení majetku mezi topografickými službami obou nově vzniklých samostatných států.

Vzhledem k velkému zájmu o další osobní rozvoj, zejména pak o zahraniční studium, došlo v roce 1995 k vyslání jmenovaného ke studiu MSc (Master of Science) ve Velké Británii, konkrétně ve škole School of Military Survey, jejíž akademickou akreditaci zajišťovala univerzita Cranfield, v té době prezentovaná jako největší centrum aplikovaného výzkumu v Evropě. Po návratu ze zahraničního studia byl ustanoven do funkce zástupce náčelníka VZÚ s odpovědností za výzkumné, zahraniční a vzdělávací aktivity.

Další vojenská kariéra byla již ale spojena se službou mimo TS AČR. Hned po vstupu České republiky do NATO se totiž objevily nové příležitosti pro působení ve strukturách v zahraničí, na které bylo obtížné sehnat dostatečně odborně i jazykově připravené důstojníky. Taková byla i nabídka funkce ve Vojenském štábu Západoevropské unie (ZEU) v Bruselu, otevřená jen členským státům NATO, s požadavkem na vyššího důstojníka s dobrou znalostí angličtiny i francouzštiny, což v té době plk. Šilhan splňoval. Jednalo se o působení na strategickém stupni řízení na odboru pokrývajícím strategické plánování, logistickou podporu, strategickou přepravu, finanční a právní podporu a civilně-vojenskou spolupráci (CIMIC). Právě CIMIC tvořil velkou část odborné působnosti, a to včetně přípravy a vyjednávání dohod o spolupráci v této oblasti s OSN a s NATO. Zastávaná funkce byla rovněž výtečnou vojensko-politickou zkušeností, umožňující pravidelnou pasivní a někdy i aktivní účast na jednáních Rady ZEU na úrovni velvyslanců a dalších vysokých diplomatů jednotlivých zemí.

Jelikož se ale v dané době začala prosazovat snaha o vznik společné bezpečnostní a obranné politiku EU, došlo postupně během dvou let k předání většiny rolí ZEU ve prospěch Evropské unie. Jelikož do jejího vojenského štábu mohli přejít pouze příslušníci členských států EU, byl V. Šilhan v létě 2001 dočasně zařazen u Stálé delegace ČR při NATO. Následně byl ale vyslán na další dva roky k nově vznikajícímu vojenskému štábu CIMIC Group North, který měl zajišťovat civilně-vojenskou spolupráci ve prospěch velitelství NATO AFNORTH v nizozemském Brunssumu. Zde působil na sekci operačního plánování (CJ5) a zúčastnil se několika velmi cenných a zajímavých počítačově vedených i živých cvičení NATO, jakož i předoperační přípravy pro nasazení v misi v Afghánistánu. Na ní ale přes osobní zájem z rozhodnutí GŠ AČR vyslán nebyl.

Po návratu ze zahraničního působení byl v roce 2003 zařazen u nově vznikajícího Velitelství výcviku a doktrín ve Vyškově, a to na Správě doktrín, nejprve jako vedoucí oddělení a poté jako zástupce ředitele. V této funkci byl taktéž národním představitelem u britských koncepčních a doktrinálních pracovišť. Nikoliv ale ve smyslu trvalého přidělení, ale s plněním této role formou sjednaných krátkodobějších služebních pobytů. Současně byl též odborným nadřízeným představitele AČR v US TRADOC a národním představitelem ČR v pracovní skupině NATO pro tvorbu koncepcí a experimentování. Kromě toho byl i průkopníkem v zavádění národního systému získávání a zobecňování zkušeností ze cvičení a operací (Lessons Learned) s napojením na agenturu NATO JALLC. S využitím dříve nabytých i nově získávaných zkušeností výrazně přispěl k nastavení a rozvoji nové národní doktrinální soustavy, včetně nového systému tvorby vojenských předpisů.

V roce 2006 ukončil plk. Šilhan aktivní vojenskou službu a nastoupil na Sekci obranné politiky a strategie, kde vedl pracoviště podpory strategického rozhodování v přímé podřízenosti ředitele sekce. V této funkci řídil zejména zpracování různých strategických analýz s podporou metod modelování a simulací, a to i s využitím spolupráce s příslušnou pracovní skupinou NATO. Z titulu své funkce byl rovněž hlavním národním představitelem v seniorní poradní skupině funkcionářů NATO pro tvorbu koncepcí a experimentování a hlavním národním představitelem ve skupině systémových analýz a studií v organizaci NATO pro výzkum a technologie.

Vzhledem ke svým zkušenostem byl v roce 2008 vyslán k plnění úkolů obranného poradce ve Stálém zastoupení ČR při NATO a EU v Bruselu s přímým referováním velvyslanci ČR pro bezpečnostní a obrannou politiku EU. Tato mise zahrnovala i velmi náročné období předsednictví ČR v Evropské unii, kdy byl odpovědný mj. za přípravu jednání pracovní skupiny pro rozvoj schopností mezi EU a NATO a mnohá diplomatická jednání s partnery z jiných členských zemí. Po celou dobu svého tříletého působení vykonával též funkci člena správní rady Satelitního centra EU. Po dobu několika měsíců byl zástupcem ČR ve Výboru EU pro civilní aspekty řešení krizí (CivCom), což je civilní obdoba Vojenského výboru EU. Nicméně největší rozsah služebních povinností souvisel s bezmála každodenními účastmi na mnoha jednáních, organizovaných v oblastech rozvoje schopností, vyzbrojování nebo výzkumu a vývoje Evropskou obrannou agenturou.

Po návratu z Bruselu v roce 2011 byl zařazen na Odbor vzdělávání Sekce personální, transformované později na Sekci státního tajemníka MO. Hlavní funkční náplň na tomto pracovišti, odpovědném za řízení vojenských škol a s tím souvisejících agend, spočívá především v zaměření jmenovaného na oblast výzkumu, vývoje a inovací u Univerzity obrany a v dalších rezortních výzkumných organizacích, na podporu státního tajemníka v jeho přípravě na jednání Kolegia MO, v posuzování vybraných vládních dokumentů, koncepčních a jiných odborných materiálů. Po celou tuto dobu působí také jako národní představitel v úkolové skupině NATO pro individuální výcvik a vzdělávání, kdy se seznámil kromě jiného s mnoha zahraničními vojenskými vzdělávacími a výcvikovými zařízeními.

Plk. v.v. Ing. VLADIMÍR ŠILHAN, CSc., MSc.