Plukovník Jozef Okál

Životopis
Jozef Okál se narodil dne 14. dubna 1922 v Záblatí, okr. Trenčín. Do slovenské armády vstoupil dne 15. dubna 1942 jako vojín základní služby u 11. automobilního praporu v Bánské Bystrici, kde absolvoval Poddůstojnickou školu automobilní.
Od 16. července 1942 se v rámci slovenské Rychlé divize zúčastnil jako řidič terénního automobilu německého tažení na východní frontě v SSSR v oblasti Kavkazu. Zde dne 3. ledna 1943 zběhl od své jednotky, se svým automobilem přejel přes linii fronty, následně byl zajat sovětskými orgány a internován.
Dne 5. července 1943 vstoupil v Novochopersku do formující se 1. československé samostatné brigády pod pořadovým číslem 52 a byl zařazen do automobilního výcviku. Od 1. července 1943 do 30. června 1944 působil ve funkci Automobilní náčelník ženijní roty 1. československé samostatné brigády v SSSR. S touto jednotkou se zúčastnil Kyjevské operace a po jejím skončení byl dne 1. července 1944 převelen do leteckého učiliště v Telavi v Gruzii, kde až do 6. října 1945 absolvoval stíhací pilotní výcvik.
Od října roku 1945 působil bez funkčního zařazení u Leteckého náhradního pluku 3 v Praze-Kbelích. V lednu 1946 se stal frekventantem pilotního kurzu v Leteckém učilišti v Prostějově a následně od 6. října 1946 pokračoval ve studiu v Letecké vojenské akademii v Hradci Králové. Dnem 1. června 1948 byl poručík Jozef Okál zařazen na funkci Pilot letounu Avia S-199 (československá verze letounu Messerschmitt Bf-109G) k Leteckému pluku 8 v Brně. V této funkci však působil jen velmi krátce. Dne 15. srpna 1948 byl vyřazen z létajícího personálu a přeložen k Leteckému pluku 30 do Trenčína. Zde až do 30. září 1950 působil jako tělovýchovný důstojník, učitel navigace a ruského jazyka. V této době zároveň postupně absolvoval krátkodobý politický kurz, partyzánský kurz výsadkového vojska, kurz leteckých návodčích a kurz letové kontroly. Od 1. října 1950 až do 28. září 1955 působil v nejrůznějších nižších provozních a organizačních funkcích u Letecké dispečerské služby Velitelství letectva MNO.
Od 29. září 1955 do 25. srpna 1956 absolvoval „Zdokonalovací meteorologický kurz“ pro důstojníky povětrnostní služby při Škole pozemních specialistů letectva v Žamberku. Po jeho ukončení až do 30. září 1960 působil u Oddělení letecké povětrnostní služby Velitelství letectva MNO (od roku 1957 Velitelství PVOS a letectva MNO). Dne 1. října 1960 byl ustanoven na systemizované Starší důstojník Oddělení povětrnostní služby Velitelství 7. armády PVOS a letectva v Praze-Smíchově a zároveň tak zastával funkci Zástupce náčelníka povětrnostní služby 7. armády PVOS a letectva (od 1. září 1961 potom 7. armády PVOS). Od 31. srpna 1962 působil ve funkci Starší důstojník – Zástupce náčelníka povětrnostní služby Oddělení speciálního zabezpečení Velitelství 7. armády PVOS (od 1. ledna 1976 Velitelství PVOS).
Do výslužby odešel podplukovník Jozef Okál, nositel Řádu rudé hvězdy, dne 30. dubna 1977 a dne 8. května 1998 byl povýšen do hodnosti plukovník ve výslužbě.


Text převzat s laskavým svolením autora Ing. Miroslava Flajšmana z knihy Hydrometeorologická služba AČR v období 1918-2018.