Prof. Ing. Zdeněk Nevosád, DrSc.

Životopis
Narodil se 9. června 1928 v Humpolci. Otec byl holičem, matka v domácnosti. V rodině vyrůstal spolu se svým starším bratrem. Základní vzdělání získal v Humpolci a poté pokračoval ve studiu na reálném gymnasiu v Humpolci, na kterém maturoval v r. 1947.
Studium zeměměřického oboru na Vysoké škole technické Dr. E. Beneše v Brně ukončil státní zkouškou v roce 1951 a obdržel diplom zeměměřického inženýra.
Již během studia působil u profesora Böhma v Ústavu vyšší geodézie v Brně. jako pomocná vědecká síla.
Po absolvování vysokoškolského studia se od 15. září 1951 stal asistentem na nově vzniklé katedře geodézie a topografie na Vojenské technické akademii v Brně. Na této škole působil nepřetržitě až do roku 2004.
Jako odborný asistent působil postupně na katedře geodézie a topografie, katedře geodézie a fotogrammetrie a do roku 1967na katedře geodézie a kartografie .
Kandidátem technických věd v oboru geodézie se stal v roce 1965. Titul docenta mu byl udělen na Vojenské akademii v Brně po ukončení habilitačního řízení v roce 1967.
Jako docent geodézie působil na téže katedře v letech až do roku 1981. Profesorem geodézie byl jmenován 28. března. 1981.
Titul doktor technických věd mu byl udělen v oboru geodézie 18. 12. 1980. Jeho doktorská disertační práce se zabývala budováním polohových bodových polí v ČR.
V letech 1952 až 1966 absolvoval dlouhodobé odborné praxe a stáže v různých oblastech geodézie. Zejména v Ústavu geodézie a kartografie ve Vojenském topografickém ústavu, Vojenském zeměpisném ústavu, Státním zeměměřickém a kartografickém ústavu, Kujbyševově akademii v Moskvě a v dalších institucích.
Aktivně se účastnil 74 sympozií, konferencí a seminářů v Československé a České republice a sedmnácti mezinárodních sympozií pořádaných v různých státech světa.
Jako aktivní člen Československé a České vědecko-technické společnosti byl odborným garantem mnoha seminářů, konferencí a sympozií, které tyto společnosti pořádaly.
V letech 1967–1988 byl zástupcem Československa ve 4. komisi FIG se sídlem v Paříží.
Aktivně se zapojil i do řady dalších odborných funkcí. Z nich je třeba připomenout funkci proděkana pro vědeckou činnost 3. fakulty Vojenské akademie v letech 1991–1994, členství v grantové komisi České republiky pro stavebnictví a architekturu (1993–1999), člena nebo předsedy 2. mezinárodní komise pro zavedení WGS84 v armádách středoevropských států v letech 1993–1996 a mnoha dalších.
Bohatá byla jeho publikační činnost. Je autorem pěti učebnic a dvacíti skript a předpisů mnoha desítek článků ve vědeckých a odborných českých i zahraničních periodikách a různých sbornících v německém, ruském a anglickém jazyku.
Významných výsledků dosáhl ve vědecko-výzkumné činností, které zvýšily odbornou úroveň technologií a postupů v oblasti geodézie. Celkem řešil nebo byl zapojen do dvacíti výzkumných a vývojových úkolů.
Jako průkopník se velmi významně se zapsal do rozvoje a praktického uplatnění technologií světelných a radiových měření délek ve vojenské topografické i civilní zeměměřičské praxi.
Doc. Nerosád byl v letech 1972-1975 hlavním řešitelem geodetické části státního úkolu RAMONA využívající technologie pasivních lokátorů určení polohy letounů.
Vynikající lidské vlastnosti doc. Nevosáda, jako jeho skromnost, čestné jednání, otevřenost a výborný vztah ke spolupracovníkům.
31. srpna 1995 odešel do starobního důchodu.
Do roku 1998 externě přednášel geodézii na Vojenské akademii v Brně. Od roku 1998 do roku 2004 působil a přednášel také geodézii na čtvrtinový úvazek pro obor geodézie a kartografie na VA v Brně.
Od 1. září 1995 do 31. srpna 2003 byl zaměstnán na poloviční úvazek v Ústavu geodézie FAST VUT v Brně a byl pověřen přednáškami geodézie pro stavební obory.
V současnosti je emeritním profesorem Vysokého učení technického v Brně, Ústavu geodézie.
Zemřel 9. června 2014.