Pplk. Ing. Jiří Kánský

Narodil se 12. prosince 1927 v Mnichově Hradišti. Po absolvování reálného gymnázia v roce 1946 pracoval jako úředník firmy Eruptiva v Praze.

Základní vojenskou službu vykonal v letech 1949 až 1951 u tankového pluku v Žatci, kde po absolvování ŠDZ úspěšně zastával velitelské funkce. V létech 1951 – 1956 studoval na Vojenské technické akademii v Brně, kde po úspěšné obhajobě získal titul zeměměřického inženýra. Po studiu nastoupil do Vojenského topografického ústavu v Dobrušce (VTOPÚ) na funkci fotogrammetr I. třídy. Od roku 1957 již jako zástupce náčelníka fotogrammetrického odboru. V roce 1958 byl povolán k Topografickému oddělení Generálního štábu a ustanoven náčelníkem skupiny organizační a plánovací. Do jeho působnosti patřilo plánování a řízení vojensko-odborné činnosti celé topografické služby. V roce 1960 byl vzhledem k prokázaným odborným znalostem a organizačním schopnostem jako 33-letý kapitán jmenován náčelníkem VTOPÚ. Zastával řadu dalších významných státních a odborných funkcí, mimo jiné byl členem vládní komise pro úpravu, delimitaci a demarkaci státní hranice, členem mezirezortní komise pro koordinaci geodetických a kartografických prací, členem komise Vojenské akademie v Brně pro obhajoby diplomových a disertačních prací.

V době nástupu Ing. Kánského do čela ústavu končily závěrečné práce na novém topografickém mapování v měřítku 1:25000. Ústav procházel rozsáhlou reorganizací, přejímal nové úkoly a zaváděl tomu odpovídající technologie, rostly jeho výcvikové úkoly k topografickému zabezpečení vojsk vedoucí v roce 1962 ke zřízení samostatného útvaru 5. geodetického odřadu.

Organizační, technologická a personální příprava rozšířené a v mnohém nové vojensko-odborné působnosti ústavu vyžadovala mimořádné úsilí velení ústavu v čele s mjr. Ing. Kánským.

Byly to zejména následující úkoly.

V oboru geodézie a geofyziky nové vyrovnání čs. astronomicko-geodetické sítě (AGS) navazující na spojení AGS se sousedními státy, zaměření Základny kosmické triangulace a vyrovnání Jednotné AGS tehdejších socialistických států, revize státní trigonometrické sítě, vybudování orientačních zařízení na bodech čs. státní triangulace, osvojení základů Kosmické geodézie a zahájení observace umělých družic Země (UDZ) pro geodetické účely, komplexní převzetí odpovědnosti za měřické práce a zpracování dokumentace při delimitaci a demarkaci státní hranice, vybudování gravimetrické komparační základny Šerlich zařazené do státních tíhových základů, vybudování a provoz seismické detekční stanice Polom pro kontrolu pozemních a podzemních zkoušek jaderných zbraní.

V oboru topografie a mapování odpovědnost za plánování a řízení leteckého měřického snímkování státu, správu celostátního archivu leteckých měřických snímků, technologická příprava a účast na novém topografickém mapování státu v měřítku 1:10 000, technologická příprava a provádění cyklické obnovy vojenských topografických map, velkoměřítkové mapování pro vojenskou i civilní potřebu a tvorba speciálních map – např. map leteckých, gravimetrických, geodetických údajů, map lesních hospodářských celků spravovaných armádou. Provozní zavedení analytické aerotriangulace –metody vyvinuté na katedře geodézie a kartografie VA Brno, které vedlo k významnému snížení objemu geodetických prací při topografickém mapování.

Vypracování dlouhodobého programu vědeckotechnického rozvoje zajišťujícího plnění působnosti bylo základem pro postupné vybavování ústavu novou měřickou, vyhodnocovací a výpočetní technikou, pro zavádění nových technologií i pro racionalizaci vnitřních činností ústavu. Významné bylo zejména postupné zavádění stále modernější výpočetní techniky, počínaje technikou děrnoštítkovou, následně reléovou a sálovým počítačem. Přínosná byla úzká spolupráce s civilními výzkumnými institucemi, zvláště VÚGTK.

Trvalou péči věnoval Ing. Kánský výchově nových příslušníků ústavu. v roce 1967 absolvoval interní postgraduální studium na Vojenské akademii v Brně.

V roce 1968 při vstupu vojsk Varšavské smlouvy iniciativně navázal kontakty s velením vojsk, aby zajistil pokračování plánovaného leteckého měřického snímkování. Přes tyto nesporné skutečnosti mu tehdejší politické a kádrové orgány vytýkaly a kladly za vinu, že nezabránil v ústavu protisovětským projevům a činnostem některých pracovníků, což se projevilo v omezení jeho dalšího hodnostního postupu. Přes jeho zásluhy a prokazatelné úspěchy ústavu byl k 31.12.1974, po dosažení důchodového věku, propuštěn do zálohy. Dále jako občanský zaměstnanec pracoval ve Výzkumném středisku 090 (VS 090) jako náčelník jeho 2. oddělení.

Ve VS 090 řídil i řešil úkoly vývoje racionalizační a automatizační techniky pro mapování a kartografii. Věnoval se zejména Automatizovanému kartografickému systému DIGIKART, organizoval spolupráci s čs. průmyslem a odbornými civilními zeměměřickými orgány. Zastupoval topografickou službu na mezinárodních komisích a jednáních k této problematice.

Podplukovník Ing. Jiří Kánský zemřel 8. srpna 2003 ve věku nedožitých 76 let.