Podplukovník Otto Hlupík

Životopis
Narodil se 1. září 1926 v Holíči, okres Senica na Slovensku v dělnické rodině, kde spolu s jedenácti sourozenci prožil svoje dětství. V Holíči vychodil v roce 1943 obecnou i měšťanskou školu a nastoupil v roce 1943 jako elév do učení ve Vojenském zeměpisném ústavu ( VZÚ ) v Bratislavě.
Tam absolvoval půlroční základní vojenský výcvik a následně byl převelen do poddůstojnické školy. Z ní se v červnu 1944 v hodnosti svobodníka vrátil do VZÚ, jeho části v Harmanci, aby pokračoval v učení kartografa. Tam ho 29. srpna 1944 zastihlo Slovenské národní povstání.
Stal se příslušníkem vzniklé 1. československé armády na Slovensku. Byl zařazen do praporu, který se v rámci povstání aktivně zapojil do bojů proti německému wehrmachtu.
Úkolem jednotky, do které jsem byl zařazen, byla ochrana železničního tunelu u Čeremošné u železniční stanice Harmanec. Po potlačení povstání byla jednotka rozpuštěna a byl zařazen do partyzánského praporu OŘECH 1, který operoval v okolí Banské Bystrice.
Jednotka obsadila tunel v Čeremošné aby se zabránila pohybu německých vojsk po železnici.
V noci došlo k přestřelce a jednotka byla nucena ustoupit a následně byla rozprášena. Poté byl zajat a transportován do zajateckých táborů na Slovensku a v Rakousku.
Po ukončení války byl zařazen do strážní jednotky a 5. prosince 1945 byl, jako voják základní služby, převelen do VZÚ v Praze, kde byl zařazen jako kartograf až do 15. 3. 1946. Následně se stal vojákem z povolání v hodnosti rotný-staršina. V roce 1951 dosáhl hodnosti podpraporčíka.
V roce 1947 – 1948 byl ustanoven velitelem, po válce nově nastoupených elévů.
V říjnu 1948 byl převelen do VZÚ 2 v Banské Bystrici, kde zastával různé praporčické funkce.
15. října 1949 byl přeložen zpět do VZÚ v Praze jako kartograf-kreslič a dán k dispozici zpravodajské službě. Později byl zařazen na výpomoc do kreslírny Generálního štábu.
Do VZU se vrátil definitivně v roce 1954. V ústavu setrval až do důchodu, do kterého odešel v roce 31. 12. 1981.
Během doby zastával funkce kartografa (1954 – 1958) a náčelníka litografického oddělení (1959 - 1981).
V důchodu ještě pracoval ve VZÚ na dokumentech bojové pohotovosti, mobilizační dokumentaci, inventurách atd. až do roku 1986.
Otto Hlupík se oženil v roce 1953 a s manželkou Barborou měli syna Milana. Zemřela v roce 2009. Po celou dobu bydleli v Praze.

Obdržená vyznamenání:
Řád SNP II. tř.
Řád Rudé hvězdy
Medaile Za službu vlasti
Medaile Za věrnost 1939-1945
Medaile Za zásluhu za obranu vlasti
Vyznamenání Za zásluhy o ČSLA II.st.
Medaile Žukova
Medaile k 20, 50, 60. výročí SNP
Medaile k 60. výročí ukončení II.sv.války
Medaile k 60. výročí Pabědy Velké vlastenecké války
Pamětní medaile k 90. výročí založení ČSR,č. 371
Čestná medaile ČSBS
Pamětní medaile při příležitosti 90. výročí založení Vojenské zeměpisné služby
Medaile ČSBS“ Za vlast a svobodu 1939-1645“
11. listopadu 2015 udělil ministr obrany ČR Martin Stropnický pplk. v.v. Ottovi Hlupíkovi vyznamenání „ Záslužný kříž ministra obrany České republiky “.

Zemřel 24.07.2019