Návštěva u Martináků k 90. narozeninám Vladimíra.


Dne 17. prosince 2015 se dožil 90 let plukovník v. v. Ing. Vladimír Martinák CSc., dlouholetý příslušník topografické služby – Vojenského topografického ústavu a Výzkumného střediska 090.
Blahopřát plk. v. v. Ing. Vladimíru Martinákovi CSc. k devadesátinám přišli přát zástupce náčelníka Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu plk. Ing. Radek Wildmann, předseda Sdružení přátel Vojenské zeměpisné služby plukovník v. v. Ing. Bohuslav Haltmar a členové Sdružení plukovník v. v. Ing. Karel Vítek, plukovník v. v. Ing. Igor Šimon, podplukovník v. v. Ing. Dimitrij Pago a major v. v. Jan Leiner.
Na začátku jsme jubilantovi pogratulovali a připili na jeho zdraví a popřáli též hodně štěstí a rodinné pohody.
Vladimír potom zavzpomínal, jak po osvobození v r. 1945 vstoupil dobrovolně do Čs. armády k dělostřeleckému pluku v Olomouci, absolvoval školu pro důstojníky polního dělostřelectva v záloze a jako četař aspirant sloužil u dělostřeleckého oddílu v Opavě. Potom byl v r. 1946 byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích, kterou ukončil v r. 1948 jako poručík dělostřelectva. V roce 1951 zahájil studium zeměměřictví na Vojenské technické akademii Brno, které úspěšně ukončil v roce 1956 a získal titul -zeměměřického inženýra. Po studiích, již v hodnosti kapitána, nastoupil jako geodet ve Vojenském topografickém ústavu (VTOPÚ) v Dobrušce;kde měřil vlícovací body a prováděl geodetické práce v severních pohraničních horách Slovenska. Povídali jsme si jak se v roce 1974 účastnil expedice Egyptologického ústavu UK do Egypta a též o jeho zapojení do plnění dodávek a uvádění do provozu pasivních radiolokačních systémů RAMONA.
Vladimír s manželkou Helenkou dále vzpomínali ne jejich seznámení ve vlaku při cestě z Prahy, a jak se jejich vztah postupně vyvíjel až ke svatbě. Vladimír si přitom vzpomněl jak mu tehdejší náčelník VTOPÚ pplk. Ing. Kánský nabídl, ještě před svatbou, přidělení dostavovaného bytu na Mírové ulici v Dobrušce. Vzhledem k tomu, že byty dostávali jen ženatí, tak musel slíbit, že se co nejdříve ožení, což ochotně slíbil, i když o svatbě ještě nemluvili. Svůj slib v roce 1967 splnil. Ale byt po stavbařích spolu s  Helenkou uklidili ještě než se stali manželi. S Igorem Šimonem a Míťou Pagem vzpomněli na veselé historky, které rodiny bydlící v domě zažily společně při vítání Nového roku.
Hovořili jsme i o činnosti našeho Sdružení a o akcích v následujícím roce. V závěru našeho setkání nám hostitelka ukázala starou českou kuchařku s recepty našich babiček, kterou jsme si se zájmem prohlédli.

Děkujeme Vladimírovi a jeho manželce Helence za připravené pohoštění a příjemný zážitek z našeho společného setkání.

Během besedování i na závěr jsme si na památku udělali pár fotek, které přikládám. Budou nám připomínat tento pěkný večer.

Zaznamenal plk. v. v. Ing. Karel Vítek