kademický malíř Pavel Vavrys se zajímá o vojenskou historií a je i obdivovatelem starých map a vojenského zeměměřictví vůbec. To ho přivedlo v roce 2011 do Sdružení přátel vojenské zeměpisné služby. Narodil se 18. prosince 1947 v Mikulčicích na Jižní Moravě. Střední umělecko-průmyslovou školu absolvoval v Uherském Hradišti.

V letech 1967 až 1973 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Karla Součka.

Patří ke generaci výtvarných umělců formujících se v polovině 70tých let.

Jeho tvorba se vyznačuje příklonem ke klasickým hodnotám malby, je řemeslně dokonalá, kompozičně nápaditá. Má výrazné koloristické kvality a bohatě strukturovaný rukopis. Tyto výrazové prostředky mají stejně hodnotný ekvivalent v duchovním obsahu jeho obrazů.

Tematicky se v obecném slova smyslu zabývají otázkami lidské existence. Mají obvykle řadu významových rovin a obsahových souvislostí. Vyznačují se velkou silou autentické výpovědi a psychologickou hloubkou. Jejich humanistické vyznění odráží autorovu víru v pozitivní hodnoty člověka a života. Tolik odborná kritika.

Do současnosti absolvoval více než 100 samostatných významnějších výstav doma i v zahraničí. Účastnil se mnoho výstav společných. Je nositelem několika významných uměleckých ocenění z domova i zahraničí. Nejvyšší z nich je z XVI. Mezinárodní soutěžě malby v Cagnes sur Mer v jižní Francii v roce 1982 (mezi 350 obrazy malířů z 39 zemí světa obdržel 1. Cenu - Zlatá paleta). Jeho obrazy tvoří součást kolekce Národní galerie v Praze, některých regionálních galerií v České i Slovenské republice a početných soukromých sbírkách téměř po celém světě.

Již několik desetiletí se věnuje, mimo jiné, obrazovému cyklu s názvem “Česká paměť”. Jako u většiny obrazů usiluje o to, aby obsahovaly čitelnou dějovou rovinu a měly svůj příběh. A tak zvláště u tohoto cyklu využívá příležitost zobrazovat své představy o lidech a koloritu zašlé doby a její atmosféře, ve které se odehrávaly pohnuté události píšící historii našeho státu od jeho vzniku, až po současnost. O hrdinech, ke kterým chová velký obdiv, zejména o našich legionářích z 1. sv. války, kteří se velkou měrou zasloužili o vznik našeho samostatného státu. Ale i o odboji z války druhé a podobně. Říká, že má jakousi vnitřní potřebu toto téma malovat, aby se na na hrdinství těchto lidí nezapomínalo.

(Více http://www.galerievavrys.cz/pavel/ , https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Vavrys )

Není proto překvapující, že ho zaujala osobnost vlastence, vojáka a hrdiny generála Josefa Churavého. Vytvořil jeho portrét, který je rovněž součástí jeho obrazové kolekce, jež je v rámci projektu „LEGIE 100“ vystavována v ČR a v zahraničí.

Vytvořením druhého originálu varianty obrazu „Generál Churavý“ je vyjádřen vztah Pavla Vavryse nejen k osobě Josefa Churavého (http://www.vojzesl.cz/osobni_kronika.php?a=churavy_josef, https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Churav%C3%BD ) ale i k české vojenské zeměpisné službě, kterou v současnosti představovuje zejména Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, kterému prezident České republiky propůjčil název Generála Josefa Churavého

O jeho tvůrčích podnětech svědčí i obsah následujícího textu o darování obrazu, který vyjadřuje podněty, jež ho vedli k vytvoření obrazového cyklu Česká paměť, kam patří i obraz „Generál Josef Churavý“.